Tvrdonice

Komplex objektů podzemního zásobníku plynu Tvrdonice se nachází na jihovýchodní Moravě na katastrech obcí Tvrdonice, Kostice, Hrušky a Týnec nedaleko města Břeclav. Je prvním a tudíž nejstarším zásobníkem na území bývalého Československa, který ke skladování zemního plynu využívá původních, primární těžbou částečně odtěžených přírodních ložisek kapalných a plynných uhlovodíků. Jeho provozem byly získány velmi cenné zkušenosti pro výstavbu dalších podzemních zásobníků.

Historie

Myšlenka na využívání podzemních ložiskových objektů naleziště Hrušky ke skladování letních přebytků plynu a jeho zpětné dodávce do plynárenské sítě v době zvýšené spotřeby vznikla někdy před rokem 1968, tedy v době, kdy se ještě ložiska ropy a zemního plynu intenzívně dobývala. Hlavním důvodem byla nutnost pokrytí narůstajících sezónních rozdílů mezi spotřebou a dodávkami zemního plynu v důsledku postupující plynofikace.

Vlastní výstavba podzemního zásobníku byla naplno zahájena 1.4.1971.

Zkušební provoz byl zahájen v již v roce 1973, kdy byl uveden do provozu první kompresor a zahájeno vtláčení plynu do skladovacího objektu  v objemu 58 mil. m³. První etapa výstavby byla ukončena v roce 1975 kdy skladovací kapacita PZP činila 350 mil.m³.

21.9.1980 při vrtání sondy Hr 225 došlo k tlakovému projevu a následné erupci terénem přes vedlejší sondu Hr 116. Tuto událost se podařilo zvládnut a o tři roky později v 1983 je zahájená II. etapa výstavby PZP zaměřená na zvýšení denního výkonu, spolehlivosti provozu. V rámci této etapy byla vybudována další dvě sběrná střediska a odvrtáno vice než 20 vtlačně-odběrových sond, což vedlo k  navýšení skladovací kapacity na 430 mil.m³ a  zvýšení denního výkonu PZP na 6 mil.m³

Dalším významným milníkem v historií PZP je instalace prvního řídícího systému od spol. Unicontrols na PZP v roce 1998.

Po roce 2010 do současnosti bylo realizováno množství projektů, které přispívají ke zvýšeni bezpečnosti a spolehlivosti PZP.

Mezi ty nejvýznamnější patří:

• Instalace bezpečnostních armatur a havarijního odtlakovaní PZP a sběrných středisk v roce 2012

• Výměna ŘS Unicontrols  za novy ŘS Delta V od spol. Emerson v roce 2018

• Tzv. 3-projekt, který obnášel výměnu  technologie sušeni, separace, a regenerace TEGu včetně nové centrální kotelny v roce 2021.

Posledním významným projektem, který byl dokončen v roce 2024, je „Výměna chladičů plynů kompresorů“.  

Aktuálně je PZP Tvrdonice schopen spolehlivě uskladnit 555 mil.m³ zemního plynu.

Geologie

Podzemní zásobník plynu patří geologicky k mladotřetihorní Vídeňské pánvi, rozprostírající se jak na území České republiky, tak i Slovenska a Rakouska. Tato pánev patřila k nejbohatším naftoplynonosným oblastem ve střední Evropě. Podzemní zásobník se nachází ve východní části moravské ústřední prohlubně, na nalezišti Hrušky.

Strukturně se jedná o protáhlou poloklenbu podél lanžhotsko-hrušeckého zlomu.

Ke skladování plynu se využívá několika, z celé řady v různých hloubkách situovaných, ložiskových objektů ropoplynového naleziště Hrušky.

Rozhodující skladovací kapacity představují 12.-14. sarmatský obzor, 9.-11. sarmat, 8. sarmat a 9. bádenský obzor, které se nachází v hloubkových intervalech od 1050 do 1600 m. Zemním plynem sycený kolektor (hornina) o mocnostech 7 až 30 m je tvořen převážně méně soudržnými jemnozrnnými písky, které v případě sarmatských obzorů vyžadují vystrojení vtlačně-odběrových sond protipískovými filtry.

Ve srovnání s ostatními provozovanými PZP je pro PZP Tvrdonice charakteristická větší hloubka uložení skladovacích objektů a z toho vyplývající vyšší hodnoty ložiskových tlaků které se pohybují v rozmezí cca od 7 do 15,2 MPa.

S ohledem na složitou geologickou stavbu a počet skladovacích objektů je dalším charakteristickým znakem relativně vysoký počet vtlačně-odběrových i pozorovacích sond včetně speciálních na utrácení ložiskové vody (celkem 113 sond).

Za specifickou lze také považovat skutečnost, že souběžně se skladováním plynu doposud probíhá z některých dalších ložiskových objektů v oblasti primární těžba ropy a plynu, která je realizována těžební organizací MND, a.s. Hodonín. Každá organizace má pro svou hornickou činnost vyčleněny ložiskové objekty s příslušným stupněm ochrany ve smyslu báňských předpisů.

Nadzemní část:

Pro vtláčení plynu je podzemní zásobník napojen na systém tranzitního plynovodu (TP) z předávací stanice Hrušky dvěma vysokotlakými přípojkami: DN 500 PN 63 a DN 1000 PN 72, která byla v roce 2022 prodloužena na severní Moravu a pokračovala jako plynovod Moravia. Pro těžbu plynu je napojen na mezistátní plynovod (MSP) přípojkou DN 500 PN 63 o délce cca 20 km a na vysokotlaký plynovod Hrušky – Příbor dimenze DN700 PN 63, kterým je plyn dodáván z PZP, případně přepouštěný z TP do plynárenské sítě severní Moravy.

Součástí PZP jsou dvě sběrná střediska. Čištění plynu od nečistot při vtláčení se provádí ve dvou stupních multicyklonech a prachových filtrech. Měření celkového množství, jak při vstupu, tak při výstupu se provádí na clonových měřících tratích, které jsou ve správě spol. N4G. Pro vtláčení plynu do skladovacích obzorů se používá tří kompresorů ČKD typu 4 JBK 240 s elektropohonem s příslušným počtem vzduchových chladičů stačeného plynu. Pro zajištění obchodních parametrů zemního plynu je při odtěžování plynu z ložiska  zařazeno separační a sušící zařízení  s technologickým ohřevem a regulací tlaku. Sondy jsou vybaveny automatickými nástřiky metanolu k zabránění tvorby hydrátů. Veškeré procesy ovládání PZP jsou zabezpečovány instalovaným řídícím systémem.